Stát zabaví na konci roku desetitisícům vlastníků jejich nemovitosti.
Znárodňování soukromého majetku je pojem, který měl patřit historii. Nicméně se ukazuje, že rok 1948 se bude počátkem příštího roku svým způsobem opakovat. Desetitisícům vlastníků hrozí zabavení nemovitostí. Na vině je tentokrát vlastní nepozornost a chybějící nebo chybně zapsané údaje v katastru nemovitostí. Pro nápravu zbývá už jen několik málo týdnů. Prohlédněte si seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků a zjistěte, co je potřeba splnit, abyste kvůli zbytečné chybě nepřišli o střechu nad hlavou.
K datu 1. října 2023 bylo v katastru nemovitostí evidováno 115 779 nedostatečně identifikovaných vlastníků, na které bylo zapsáno 328 532 položek. Seznam nemovitostí s nedostatečným zápisem zveřejňuje dvakrát do roka na svém webu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Tento seznam obsahuje výhradně údaje od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Mimo to jsou údaje předány také obecnímu úřadu, pod který spadá území, na němž se daná nemovitost nachází. Obecní úřad by poté měl tyto informace zveřejnit na úřední desce. ÚZSVM se sám snaží neznámé vlastníky aktivně dohledávat a informovat veřejnost na svém webu, sociálních sítích a přes média.
ČAS NA NÁPRAVU POUZE DO 31.12.2023
Na ÚZSVM nebo obecní úřad se však nelze spoléhat. Vedení správného zápisu v katastru je ze zákona povinnost samotného vlastníka nemovitosti. Nedostatečně identifikovaní vlastníci mají čas ještě do 31. 12. 2023. Pokud se do té doby nepřihlásí, uběhne lhůta určená občanským zákoníkem a tento majetek propadne státu.
Co znamená, že je vlastník nedostatečně identifikovaný?
O nedostatečně identifikovaném vlastníkovi můžeme mluvit v případě, že v katastru nemovitostí chybí jeden nebo více podstatných údajů. Tím je myšleno celé jméno, datum narození, rodné číslo a kompletní trvalé bydliště. Každý vlastník nemovitosti je povinen udržovat informace uvedené v katastru aktuální. V seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků může být také nemovitost, která není vedena na žádném listu vlastnictví. Může se jednat o nezkolaudovaný dům nebo například garáže.
Ke konci roku 2023 je nutné v případě žijícího majitele doplnit údaje nebo podat návrh k soudu na další projednání dědictví v případě, že majitel již zemřel. Doplnit údaje v katastru nemovitostí může jen aktuální vlastník na základě důkazů v podobě listin identifikujících majitele i nemovitost. Pokud vlastník nežije, je následně nový určen právě soudem v dědickém řízení.
Nenechte propadnout majetek po předcích.
Pokud v seznamu naleznete svého předka, který už nežije, je nutné prokázat příbuznost pomocí náležitých listin týkajících se jeho osoby. Tím je myšlen například rodný, oddací nebo úmrtní list. Dále listiny, které se týkají nemovitosti, například kupní či darovací smlouva. V případě, že tyto listiny nemáte k dispozici, můžete se obrátit na příslušnou matriku nebo katastrální úřady s žádostí o poskytnutí opisů z pozemkových knih, případně zemských desek. Listiny lze sehnat také v archivech nebo na obecních úřadech. Pokud nedokážete sehnat potřebné písemnosti před vypršením lhůty, to znamená do konce roku, podejte návrh k soudu bez nich. Soud vás následně vyzve k dodání chybějících dokumentů. Úřad by vám měl poradit, jaké doklady je třeba hledat a kde. Pokud úřad neuzná listiny za dostačující nebo pokud nejsou vůbec k dispozici, je možné se obrátit na soud a podat žalobu na určení vlastnictví. Je nutné si však uvědomit, že důkazní břemeno leží na osobě, která žalobu podala.
Jak je možné, že je v katastru tolik nepřesností?
Ještě za první republiky byly všechny informace v katastru vedeny pečlivě, a až do roku 1938 tak byl pozemkový katastr velmi spolehlivý. Po druhé světové válce však začala údržba katastru značně upadat, částečně vinou konfiskací a přídělů. Špatný stav katastrů vydržel de facto až do revoluce v roce 1989. Za některé chyby mohou také ruční přepisy jmen, počešťování jmen německých, nebo například nenahlášení nového jména po sňatku.
